Recenze ke hře: Death Mask
« zpět na detail
Death Mask jsem hrál na Amize a pamatoval jsem si to jako jednu z nejlepších 3D stříleček, které jsem tam hrál. Nedávno na ni přišla řeč na internetu, že prý to nebylo nic moc a kdesi cosi. Nedalo mi to a musel jsem si to zahrát znovu. A pravda je, že je to super!
Nejedná se o pravou 3D hru, je to spíš akční krokovací dungeon (s jakýmsi speciálním animovaným otáčením), ale díky tomu to šlo plynule hrát na jakékoliv Amize. Na výkonnějších strojích je možné nastavit si i detailnější grafiku a budete mít ve hře i více zvuků.
Jednotlivé mise nejsou nijak složité a obzvlášť ke konci se zjednoduší na jednoduché "všechny zabij a najdi východ". Nepřátel tu je jen pár - co se týká chodících, tak těch tu je celkem ... tři! A to voják, vetřelec a robot. Potom tu jsou ještě nepřátelé, kteří se nehýbou (zakleknutý nepřítel v chodbě) a těch je taky pár druhů.
Nepřátelští vojáci po mapě automaticky pochodují, kdežto ostatní jen čekají na místě na to, až se přiblížíte. Není tu žádná umělá inteligence, jen jakmile jste poblíž, tak jdou nejbližší cestou k vám a to i přes zeď, kde zůstanou stát koukat do zdi. Lze je tedy takhle všelijak lákat tam, kam potřebujete. Dva nepřátelé se dokážou i zaseknout u vchodu do chodby, takže se tam neprocpe ani jeden z nich a zůstanou tam čekat na smrt.
Ve hře můžete, nebo musíte, ničit reaktory, sloupy z lebek, můžete tam najít automatické střílny, které lze na chvíli deaktivovat, elektrické pochodující výboje, výtahy, klíče k zamčeným dveřím a tak dále.
Arzenál zbraní není velký, ale postačuje. V základu máte dvouhlavňovou brokovnici, dále můžete sebrat samopal, blaster a rotačák. A když vám dojdou náboje, zůstane vám jen nůž. Každá zbraň, kromě nože, má skvělý zvukový efekt, jinou kadenci a účinnost.
Zbraně si nelze měnit, takže co si seberete, to máte. A kromě zbraní můžete sbírat i náboje, které jsou pro všechny zbraně společné. Nebo lze najít i klíče a medikity, které se rozhodně budou hodit.
Při hraní vám pomůže i mapa, na které vidíte i všechny nepřátele a východ, kam se máte dostat. Ovšem zobrazí se vám přes celou obrazovku, takže v tu chvíli nevidíte, jestli po vás někdo nejde - občas to má za následek infarktové okamžiky. Na mapě však můžete odhalit i tajné chodby - většinou když je někde místnost, do které nevedou dveře, může to být tajná chodba. Stačí jít do zdi tam, kde by mohl být vstup a pokud je to pravda, zeď se odsune a najedete nějakou odměnu.
Prostředí, ve kterém se pohybujete, je různorodé. Mohou to být skladiště, doly, vetřelčí loď, laboratoře atd. Často se mění a nepůsobí to monotóně.
Hudba a zvuky jsou naprosto super. Vytí vetřelců je strašidelné a každé umření nepřítele krásně čvachtne. Ale během samotného hraní je ticho. A to je právě super. Krásně to umocňuje atmosféru, když slyšíte jen své kroky a neruší to žádná hudba.
Díky pohybu po půlčtvercích je všechno zjednodušeno, takže je veškeré ovládání mnohem snazší, ale vyžaduje to i nějakou základní orientaci v prostoru. Na druhou stranu, jakmile zazmatkujete a zamotáte se, hned se může stát, že nevíte, kde jste. Za pomoci mapy se ale zase rychle zorientujete, pokud kvůli tomu zrovna neumřete. Jen tak bezhlavě někam běhat není nejlepší taktika jak přežít. V pohybu vám ale pomůže i takzvané klouzání po zdech - to znamená, že můžete chodit i šikmo, nebo pokud jste u zdi, tak lze chodit i bokem (jdete do zdi dopředu nebo dozadu a k tomu ještě do strany) a tím tak pohyb ovládnout dokonale.
A teď jak je možné, že jsem hře dal 100 %? Tři nepřátelé? Chození po kostičkách? AI nula? No protože o tom to vůbec není. A hlavně, takhle hra nelze srovnávat se skutečnými 3D hrami, protože to je úplně něco jiného. Jako byste srovnávali Člověče nezlob se a šachy, protože oboje má figurky. Rovnou tady odsoudím všechny recenze, které tomu dali extra nízké hodnocení, protože tu hru buď pořádně nehráli, nebo ji nepochopili, nebo se podívali jak to hodnotí ostatní a nebo ji srovnávali s 3D střílečkami alá Doom.
Když krájím vetřelce rotačákem jednoho po druhém, protože mi lezou do rány jak ovce, tak je to super pocit. Když mám tři náboje a musím vymyslet, jak sehnat další, kór na mapě, kde prakticky nic není, tak se mi to prostě vypálí do mozku. Když mám jen jedno políčko životnosti ještě musím zabít pár nepřátel, kolem jsou automatické střílny, medikit nikde a klíč, který potřebuji, je za zakleknutým nepřítelem, tak to nervy potrápí (aktuálně je to i na mém záznamu u rekordu). Když se otočíte do chodby, kterou očekáváte prázdnou a místo toho na vás vybafne vetřelec, tak máte infarkt jasný atd.
Krom toho, nedokonalost hry vám dává možnost využívat tyto věci ve svůj prospěch. Například že nepřítel neobejde zeď, tak vám umožní jen vykouknout a nalákat ho na sebe, nebo se jen podívat jestli tam skutečně někdo číhá - bude na vás koukat ale nepůjde k vám.
Pohyb po půlčtvercích zajišťuje, že prakticky nepotřebujete řešit nějaké míření a naopak spíš potřebujete řešit dostatečně velkou ústupovou cestu, ve které budete během ústupu střílet do nepřítele tak, aby se k vám nedostal, protože běžní nepřátelé vás zraňují až když jsou přímo u vás. A přitom musíte udržovat správný odstup, protože zbraně mají omezený dostřel. Takže je to úplně jiná taktika, než v normálních 3D hrách.
A co je největší pecka - hra pro dva hráče. Ale ne spolu, to jde samozřejmě taky a je to super. Ale proti sobě. To je zase něco speciálního, jen je potřeba si ideálně nějak odstínit nepřítelovu polovinu obrazovky. Díky tomu všemu, co jsem tady popsal, je souboj dvou hráčů něco, co se v jiných hrách nedá zažít. Díky pohybu a díky zvukům (sebral medikit nebo to byla zbraň?) to vytváří takovou zábavu, kde budete mít úplně jiné starosti, než normálně. Tady často nestačí mít lepší um, když se potkáte dva v chodbě se stejnou zbraní a začnete pálit, tak ten kdo měl méně životnosti prostě nemůže vyhrát, musí zdrhnout, najít lepší zbraň, vyléčit se, nebo napadnout soupeře ze zálohy a zase utéct atd. A díky speciálnímu pohybu nemusíte zdrhat ani nikam daleko, stačí za roh - když soupeř poběží rovně, tak si vás nevšimne, ale poběží tam, když najednou neuslyší vaše kroky a tak je mu jasné, že někde číháte? Nebo budete přešlapovat na místě, abyste vyvolali iluzi toho, že jako někam běžíte a přitom ne?
Když jsem Death Mask hrál ve videu, přišlo mi, že od poloviny hra ztrácí dech, že už jsou tam jen velmi malé levely, protože na začátku byly rozlehlejší a musely se tam řešit různé věci. Jenže potom jsem to musel hrát znovu, když jsem tady chtěl mít rekord - ve videu jsem hrál pro dva hráče a u druhého měl zobrazenou mapu (nedoporučuji, kazí to atmosféru). A ty malé mapy tomu naopak pomohly - hra se nestala otravnou a malá mapa byla vždy rychle dokončena a krásně to všechno do sebe zapadlo. Takže z původních 80 % jsem to zvýšil na 100 %.
Samozřejmě touhle recenzí nikoho nepřemluvím, aby si hru zahrál. Myslím, že je to téměř nemožné, ať napíšu co napíšu, všichni to budou srovnávat pořád s 3D střílečkami a opakovat to samé. Ale pokud jste tu hru kdysi hráli a líbila se vám, tak ji doporučuji znovu oprášit. A pokud máte po ruce kámoše, dejte si pár her proti sobě.
Death Mask jsem hrál na Amize a pamatoval jsem si to jako jednu z nejlepších 3D stříleček, které jsem tam hrál. Nedávno na ni přišla řeč na internetu, že prý to nebylo nic moc a kdesi cosi. Nedalo mi to a musel jsem si to zahrát znovu. A pravda je, že je to super!
Nejedná se o pravou 3D hru, je to spíš akční krokovací dungeon (s jakýmsi speciálním animovaným otáčením), ale díky tomu to šlo plynule hrát na jakékoliv Amize. Na výkonnějších strojích je možné nastavit si i detailnější grafiku a budete mít ve hře i více zvuků.
Jednotlivé mise nejsou nijak složité a obzvlášť ke konci se zjednoduší na jednoduché "všechny zabij a najdi východ". Nepřátel tu je jen pár - co se týká chodících, tak těch tu je celkem ... tři! A to voják, vetřelec a robot. Potom tu jsou ještě nepřátelé, kteří se nehýbou (zakleknutý nepřítel v chodbě) a těch je taky pár druhů.
Nepřátelští vojáci po mapě automaticky pochodují, kdežto ostatní jen čekají na místě na to, až se přiblížíte. Není tu žádná umělá inteligence, jen jakmile jste poblíž, tak jdou nejbližší cestou k vám a to i přes zeď, kde zůstanou stát koukat do zdi. Lze je tedy takhle všelijak lákat tam, kam potřebujete. Dva nepřátelé se dokážou i zaseknout u vchodu do chodby, takže se tam neprocpe ani jeden z nich a zůstanou tam čekat na smrt.
Ve hře můžete, nebo musíte, ničit reaktory, sloupy z lebek, můžete tam najít automatické střílny, které lze na chvíli deaktivovat, elektrické pochodující výboje, výtahy, klíče k zamčeným dveřím a tak dále.
Arzenál zbraní není velký, ale postačuje. V základu máte dvouhlavňovou brokovnici, dále můžete sebrat samopal, blaster a rotačák. A když vám dojdou náboje, zůstane vám jen nůž. Každá zbraň, kromě nože, má skvělý zvukový efekt, jinou kadenci a účinnost.
Zbraně si nelze měnit, takže co si seberete, to máte. A kromě zbraní můžete sbírat i náboje, které jsou pro všechny zbraně společné. Nebo lze najít i klíče a medikity, které se rozhodně budou hodit.
Při hraní vám pomůže i mapa, na které vidíte i všechny nepřátele a východ, kam se máte dostat. Ovšem zobrazí se vám přes celou obrazovku, takže v tu chvíli nevidíte, jestli po vás někdo nejde - občas to má za následek infarktové okamžiky. Na mapě však můžete odhalit i tajné chodby - většinou když je někde místnost, do které nevedou dveře, může to být tajná chodba. Stačí jít do zdi tam, kde by mohl být vstup a pokud je to pravda, zeď se odsune a najedete nějakou odměnu.
Prostředí, ve kterém se pohybujete, je různorodé. Mohou to být skladiště, doly, vetřelčí loď, laboratoře atd. Často se mění a nepůsobí to monotóně.
Hudba a zvuky jsou naprosto super. Vytí vetřelců je strašidelné a každé umření nepřítele krásně čvachtne. Ale během samotného hraní je ticho. A to je právě super. Krásně to umocňuje atmosféru, když slyšíte jen své kroky a neruší to žádná hudba.
Díky pohybu po půlčtvercích je všechno zjednodušeno, takže je veškeré ovládání mnohem snazší, ale vyžaduje to i nějakou základní orientaci v prostoru. Na druhou stranu, jakmile zazmatkujete a zamotáte se, hned se může stát, že nevíte, kde jste. Za pomoci mapy se ale zase rychle zorientujete, pokud kvůli tomu zrovna neumřete. Jen tak bezhlavě někam běhat není nejlepší taktika jak přežít. V pohybu vám ale pomůže i takzvané klouzání po zdech - to znamená, že můžete chodit i šikmo, nebo pokud jste u zdi, tak lze chodit i bokem (jdete do zdi dopředu nebo dozadu a k tomu ještě do strany) a tím tak pohyb ovládnout dokonale.
A teď jak je možné, že jsem hře dal 100 %? Tři nepřátelé? Chození po kostičkách? AI nula? No protože o tom to vůbec není. A hlavně, takhle hra nelze srovnávat se skutečnými 3D hrami, protože to je úplně něco jiného. Jako byste srovnávali Člověče nezlob se a šachy, protože oboje má figurky. Rovnou tady odsoudím všechny recenze, které tomu dali extra nízké hodnocení, protože tu hru buď pořádně nehráli, nebo ji nepochopili, nebo se podívali jak to hodnotí ostatní a nebo ji srovnávali s 3D střílečkami alá Doom.
Když krájím vetřelce rotačákem jednoho po druhém, protože mi lezou do rány jak ovce, tak je to super pocit. Když mám tři náboje a musím vymyslet, jak sehnat další, kór na mapě, kde prakticky nic není, tak se mi to prostě vypálí do mozku. Když mám jen jedno políčko životnosti ještě musím zabít pár nepřátel, kolem jsou automatické střílny, medikit nikde a klíč, který potřebuji, je za zakleknutým nepřítelem, tak to nervy potrápí (aktuálně je to i na mém záznamu u rekordu). Když se otočíte do chodby, kterou očekáváte prázdnou a místo toho na vás vybafne vetřelec, tak máte infarkt jasný atd.
Krom toho, nedokonalost hry vám dává možnost využívat tyto věci ve svůj prospěch. Například že nepřítel neobejde zeď, tak vám umožní jen vykouknout a nalákat ho na sebe, nebo se jen podívat jestli tam skutečně někdo číhá - bude na vás koukat ale nepůjde k vám.
Pohyb po půlčtvercích zajišťuje, že prakticky nepotřebujete řešit nějaké míření a naopak spíš potřebujete řešit dostatečně velkou ústupovou cestu, ve které budete během ústupu střílet do nepřítele tak, aby se k vám nedostal, protože běžní nepřátelé vás zraňují až když jsou přímo u vás. A přitom musíte udržovat správný odstup, protože zbraně mají omezený dostřel. Takže je to úplně jiná taktika, než v normálních 3D hrách.
A co je největší pecka - hra pro dva hráče. Ale ne spolu, to jde samozřejmě taky a je to super. Ale proti sobě. To je zase něco speciálního, jen je potřeba si ideálně nějak odstínit nepřítelovu polovinu obrazovky. Díky tomu všemu, co jsem tady popsal, je souboj dvou hráčů něco, co se v jiných hrách nedá zažít. Díky pohybu a díky zvukům (sebral medikit nebo to byla zbraň?) to vytváří takovou zábavu, kde budete mít úplně jiné starosti, než normálně. Tady často nestačí mít lepší um, když se potkáte dva v chodbě se stejnou zbraní a začnete pálit, tak ten kdo měl méně životnosti prostě nemůže vyhrát, musí zdrhnout, najít lepší zbraň, vyléčit se, nebo napadnout soupeře ze zálohy a zase utéct atd. A díky speciálnímu pohybu nemusíte zdrhat ani nikam daleko, stačí za roh - když soupeř poběží rovně, tak si vás nevšimne, ale poběží tam, když najednou neuslyší vaše kroky a tak je mu jasné, že někde číháte? Nebo budete přešlapovat na místě, abyste vyvolali iluzi toho, že jako někam běžíte a přitom ne?
Když jsem Death Mask hrál ve videu, přišlo mi, že od poloviny hra ztrácí dech, že už jsou tam jen velmi malé levely, protože na začátku byly rozlehlejší a musely se tam řešit různé věci. Jenže potom jsem to musel hrát znovu, když jsem tady chtěl mít rekord - ve videu jsem hrál pro dva hráče a u druhého měl zobrazenou mapu (nedoporučuji, kazí to atmosféru). A ty malé mapy tomu naopak pomohly - hra se nestala otravnou a malá mapa byla vždy rychle dokončena a krásně to všechno do sebe zapadlo. Takže z původních 80 % jsem to zvýšil na 100 %.
Samozřejmě touhle recenzí nikoho nepřemluvím, aby si hru zahrál. Myslím, že je to téměř nemožné, ať napíšu co napíšu, všichni to budou srovnávat pořád s 3D střílečkami a opakovat to samé. Ale pokud jste tu hru kdysi hráli a líbila se vám, tak ji doporučuji znovu oprášit. A pokud máte po ruce kámoše, dejte si pár her proti sobě.