Recenze ke hře: Alcon
« zpět na detail
Rád bych k této hře napsal pár slov, protože se mi zaryla nejen hluboko do paměti, ale v mém mládí i hluboko do peněženky. ( resp. musel jsem směňovat stravenky na obědy za dvoukoruny, které jsem poté musel prohrát v budce plně arcade automatů ve Zlíně na autobusovém nádraží .. ale 40+ to asi znáte). Mělo to pár výhod. Jedna byla, že jsem se naučil hrát některé z her nacházející se zde na Rotaxu ( Nemesis, Slap-Fight, Wonderboy in MonsterLand. Gradius a další ) a druhá výhoda byla, že jsem neztloustl.
Slap-Fight (Alcon) na C64 je zcela unikátní v jedné věci a to v té, že podobně hezky převedených stříleček ze 16-ti bit automatů je poskrovnu. Možná dvě. Jedna z nich je zrovinka toto.
Úžasné je na tom hlavně to, jak se podařilo do jednoho souboru ve 64Kb vměstnat nejen grafiku, sprity, logiku, mapu ... ale i perfektně předělanou hudbu, která je hudebně takřka přesná automatové verzi.
K té hudbě jedna zvláštnost. Ta vychází z vlastností hudebního čipu SID a to, když vezmete Laser, tak se ústřední melodie modifikuje vlnou $17, což je SIDovská specifická rezonance.
Mapa postrádá pár grafických prvků (jezírka a jiné pičičandičky), ale srovnejte si 64Kb s pamětí 16-ti bitů (někdy takřka neomezená) nebo s pamětí arcade automatu. Mazec.
Nepřátelé jsou přesně tam, kde mají být a to ať se bavíme o pavoucích, věžích, tancích nebo koncových bosech. Pravda. Ti nejsou zase tak drsně nároční jako na Arcade verzi, ale zato vás nemají za úkol, za vaši poctivě neprojedenou dvojkorunu, sejmout co nejdřív.
Jediné, co se dá verzi na C64 vytknout jsou nevyrovnané střely letící do různých směru. Kdo programuje na osmibitech ví, jak složité je někdy vykreslovat letící střely do znakové paměti těchto strojů a jak je někdy ošidné neošetřit rychlost šikmo letících střel.
Zde je super to, že algoritmy počítají s více než osmi směry střel, takže střely letí i pod jinými úhly a není to nuda jak když se postavíte vlevo dole pod nepřátelé a víte, že vás netrefí. V Alconu vás trefí dozajista rychle.
Vzhledem k tomu, že jsem Arcade verzi již před mnoha lety znal nazpaměť a k C64 verzi se dostal později jsem hrál "po zpaměti" jako bych byl na automatech a světe div se. Jde to přesně jak má jít a s pár omezeními se ve hře nachází animovaní nepřátelé. Opět když si vzpomenu na paměť, palec nahoru.
Zbraňový systém je perfektní, naváděné rakety lítají s přibývajícím WINGem rychleji a rychleji, až jste takřka nezničitelní. Ovšem jste širocí. Laser má dosah až nahoru obrazovky a s přibývajícím WINGem pozor ... není širší, ale asi jen účinější, takže wing si můžete odpustit třeba pro nesmrtelnost.
Vaše raketka má u bosů malé překvapení a to to, že nemůžete používat celou obrazovku pro váš pohyb, takže se nelekejte, až se při pohybu nahoru zaseknete někde ve třetine obrazovky (bráno zespod).
Hudba je skvělá, jak už jsem podotkl s lehkými špecifikáciemi.
Hratelnost se dá nacvičit, sám doporučuji osmisměrný Joystick a vzít maximální počet rychlostí. Jste pak rychlejší než střely a dokážete kdykoliv čemukoliv prchnout.
Neberte tuto recenzi jako návod jak mě porazit.
Zkusíte-li to, vždycky vás porazím!
PCH :)
Rád bych k této hře napsal pár slov, protože se mi zaryla nejen hluboko do paměti, ale v mém mládí i hluboko do peněženky. ( resp. musel jsem směňovat stravenky na obědy za dvoukoruny, které jsem poté musel prohrát v budce plně arcade automatů ve Zlíně na autobusovém nádraží .. ale 40+ to asi znáte). Mělo to pár výhod. Jedna byla, že jsem se naučil hrát některé z her nacházející se zde na Rotaxu ( Nemesis, Slap-Fight, Wonderboy in MonsterLand. Gradius a další ) a druhá výhoda byla, že jsem neztloustl.
Slap-Fight (Alcon) na C64 je zcela unikátní v jedné věci a to v té, že podobně hezky převedených stříleček ze 16-ti bit automatů je poskrovnu. Možná dvě. Jedna z nich je zrovinka toto.
Úžasné je na tom hlavně to, jak se podařilo do jednoho souboru ve 64Kb vměstnat nejen grafiku, sprity, logiku, mapu ... ale i perfektně předělanou hudbu, která je hudebně takřka přesná automatové verzi.
K té hudbě jedna zvláštnost. Ta vychází z vlastností hudebního čipu SID a to, když vezmete Laser, tak se ústřední melodie modifikuje vlnou $17, což je SIDovská specifická rezonance.
Mapa postrádá pár grafických prvků (jezírka a jiné pičičandičky), ale srovnejte si 64Kb s pamětí 16-ti bitů (někdy takřka neomezená) nebo s pamětí arcade automatu. Mazec.
Nepřátelé jsou přesně tam, kde mají být a to ať se bavíme o pavoucích, věžích, tancích nebo koncových bosech. Pravda. Ti nejsou zase tak drsně nároční jako na Arcade verzi, ale zato vás nemají za úkol, za vaši poctivě neprojedenou dvojkorunu, sejmout co nejdřív.
Jediné, co se dá verzi na C64 vytknout jsou nevyrovnané střely letící do různých směru. Kdo programuje na osmibitech ví, jak složité je někdy vykreslovat letící střely do znakové paměti těchto strojů a jak je někdy ošidné neošetřit rychlost šikmo letících střel.
Zde je super to, že algoritmy počítají s více než osmi směry střel, takže střely letí i pod jinými úhly a není to nuda jak když se postavíte vlevo dole pod nepřátelé a víte, že vás netrefí. V Alconu vás trefí dozajista rychle.
Vzhledem k tomu, že jsem Arcade verzi již před mnoha lety znal nazpaměť a k C64 verzi se dostal později jsem hrál "po zpaměti" jako bych byl na automatech a světe div se. Jde to přesně jak má jít a s pár omezeními se ve hře nachází animovaní nepřátelé. Opět když si vzpomenu na paměť, palec nahoru.
Zbraňový systém je perfektní, naváděné rakety lítají s přibývajícím WINGem rychleji a rychleji, až jste takřka nezničitelní. Ovšem jste širocí. Laser má dosah až nahoru obrazovky a s přibývajícím WINGem pozor ... není širší, ale asi jen účinější, takže wing si můžete odpustit třeba pro nesmrtelnost.
Vaše raketka má u bosů malé překvapení a to to, že nemůžete používat celou obrazovku pro váš pohyb, takže se nelekejte, až se při pohybu nahoru zaseknete někde ve třetine obrazovky (bráno zespod).
Hudba je skvělá, jak už jsem podotkl s lehkými špecifikáciemi.
Hratelnost se dá nacvičit, sám doporučuji osmisměrný Joystick a vzít maximální počet rychlostí. Jste pak rychlejší než střely a dokážete kdykoliv čemukoliv prchnout.
Neberte tuto recenzi jako návod jak mě porazit.
Zkusíte-li to, vždycky vás porazím!
PCH :)