Recenze ke hře: Jackal

Popisovat tenhle herní megahit snad ani netřeba, je vůbec mezi někdejšími pařany někdo, kdo by ho neznal...? Tak se zaměřím v bodech jen na to, co považuju konkrétně na téhle hře za plusy a co za (drobné a nepodstatné) vady na kráse.
Proč zrovna tuhle hru miluju:
- žádní bossové
- žádné nekonečné utloukání superodolných hovad, každý nepřítel, ať je jaký chce, hezky po jednom zásahu raketou zdechne
- rozumné množství a síla nepřátelských akcí. Nic tu na vás nestřílí ve stylu převrhnutého kolečka s pískem...
- dá se to naučit, i když nejste Flash ani Superman. Každou situaci tu lze celkem snadno projít, když tu cestu najdete. Především když si zapamatujete, co na vás kde zaútočí...
A co mě štve (protože jsou to věci nelogické a zjevně jsou tam jen proto, aby měl hráč pakárnu...):
- kulomet střílí jen dopředu
- zachránění vojáci mimo tábory na vás hezky zamávají a vyrazí na opačnou stranu, než kde stojíte. Většinou tam, kde je nejhorší nepřítel, nejhustší palba, případně kam v danou chvíli nemůžete vjet
- občas na vás začnou létat střely od nepřítele, který ještě není na obrazovce. Pokud tam podle scénáře patří, pak je to snad OK, pokud je to od náhodně chodících vojáků, je to unfair prasečina
- systém "zásah, co není vidět na obrazovce, neplatí", což vás nutí jezdit k nepřátelům zbytečně blízko.
- nesmyslné zasekávání vašeho vozidla o některé artefakty, snad za to může příliš malé rozlišení a v té době to prostě nešlo jinak...
Celkově ovšem dávám velké plus a palec nahoru.